Historie policejní věznice gestapa - Malá pevnost Terezín

Malá pevnost Terezín - Gestapo

Terezínská pevnost (Theresienstadt) se začala stavět v roce 1780 za vlády císaře Josefa II., který na počest své matky, která byla Marie Terezie nechal přejmenovat. V roce 1790 byla stavba dokončena a vyhlášena za obraněschopnou. Až do roku 1888 se vlastně nikdy proti Prusům nebojoval a poté byla pevnost využívána jako posáskové město, protože statut bojové pevnosti byl zrušen. 

Malá pevnost byla od počátku využívaná jako věznice a trestnice pro vojenské a politické vězně. Byli sem také posílání různí odpůrci habsburské monarchie. Byli zde vězněni atentátníci na následníka trůnu ferdinanda d'Este a jeho choť Žofii Chodkovou. Tento atentát byl signálem k vypuknutí I. světové války. Z atentátníků zde byli vězněni: Gavrilov Princip, Nedeljko Čabrinovič a Trifko Grabež. Protože atentátníci nebyli plnoletí, nedostali trest smrti ale 20 let těžkého žaláře. Všichni zde zemřeli. Gavrilo Princip zemřel ve městě ve vojenské nemocnici. Byl pochován na hřbitově v nedalekých Bohušovicích a poté byly jeho ostatky převezeny do Sarajeva.

 Gavrilo Princip

Také po vzniku Československa (28.10. 1918) zde byla stále věznice a trestnice. Poté po "mnichovské dohodě" v roce 30.9. 1938 se protory začali využívat jako přechodné "ubytovny" pro české uprchlíky z održeného pohraničí, kde náhle vládl už nacistický režim (nedaléké Litoměřice už byli v Říši). 15.3. 1939 vstoupil Adolf Hitler do zbytku Československa, který se poté nazval Protektorát Böhmen und Mähren. Hned druhý den byla Malá pevnost nacisty zneužita pro zatčení prvních českých komunistů a lidí, kteří byli proti politice Adolfa Hitlera. (Akce Gitter). Nacistické násílí stále stoupalo, kapacit pro zatýkání a věznění vězňů ubývalo. Proto se v červnu 1940 rozhodlo o zřízení stále věznice, která spadala pod pankráckou věznici v Praze. Poté se věznice stala podřízené velitelství pražského gestapa. Hlavním dozorcem tu byl od začátu do konce obávaný sadista Hendrich Jöckel. 

 hendrich Jöckel

V průběhu války se podmínky vězňů stále zhoršovaly a dá se řici, že se podobaly koncentračnímu táboru. Počet vězňů se stále navyšoval a zvyšovalo se jejich pracovní nasazování do práce. Nebyly zde žádné plynové komory a nebyly zde prováděny žádné medicínské pokusy !!!

Byli sem hlavně přiváděni vězni, kteří nebyli dostatečně vyslechnuti a tak výslechy se prováděli právě také zde. Odtud byli posiláni do dalších pracovních či koncentračních táborů nebo káznic. (Mauthausen, Osvětim, Ravensbrück, Dachau, Sachsenhausen, Flössenbürg, Aichach, Wroclav, Dresden, Zwickau, Waldheim, Bergen-Belsen a další)