Zbrojnice - Podmokelská kasárna
Zbrojnice a dělostřelecká kasárna v Terezíně
Komplex císařsko-královské zbrojnice (K. u. K. Zeughaus) a dělostřeleckých kasáren (Artilleriekaserne) vznikl jako jeden z prvních vojenských nefortifikačních objektů v rozestavěné pevnosti (1782–84). Zbrojnice je jednokřídlá stavba, jejíž hlavní průčelí vykazuje ještě rokokové prvky štukové výzdoby. Sloužila jako hlavní pevnostní skladiště zbraní a munice. Současně postavená dělostřelecká kasárna svými třemi křídly uzavírají se zbrojnicí obdélný dvůr. Jejich kapacita činila 420 mužů artilerie. Svým účelům sloužily oba objekty do roku 1938. Od roku 1941 zde byli soustřeďováni židovští obyvatelé protektorátu Čechy a Morava. Po roce 1945 je znovu užívala armáda, která je opustila počátkem 90. let 20. století. Od té doby bez využití chátrají.
Podmokelská kasárna, kde byly zpočátku ubíkace vězňů a "šlojska". Šlojska je specifický terezínský výraz pro místo, kterým musely projít všechny transporty, prováděla se tu jejich registrace a kontrola zavazadel (zejména při příjezdu do ghetta). V červenci 1943 byla kasárna vyklizena a poté využívána pro potřeby archivu Říšského hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) z Berlína.