Brutalismus v Praze

Brutalismus

Co je to vlastně ten brutalismus? Co to ve Vás evokuje? Znáte nějaká umělecká díla? Někdo to může nazvat jako: znásilnění veřejného prostoru. Je to chladné, strohé, jsou to většinou monstra, která  nikam vtrhla, předimenzovanost. Vzniklo to z francouzského slova: drsný beton. Když se vylívaly betonové desky, tak se připravilo dřevěné bednění, do  kterých se beton vylil, počkalo se až zaschne a dřevěné bednění se dalo pryč. Tento beton se použival na železo-betonové konstrukce, omítal se, davali se k tomu různé mozaiky.

Brutalismus přišel s inovativním řešením – Proč bysme měli něco dělat, když už ten beton je sám o sobě zajímavý. A tím se začaly tvořil velké železo-betonové konstrukce, při kterých se s betonem už dále nepracovalo. Už ve dvacátých letech říkali umělci, že moderna už dosáhla svého vrcholu a je potřeba vymyslet nějaký nový styl s novými potřebami.

1954 manžele Smithdonovi postavili novou střední školu, kde vysvětlili, proč ta budova vypadá „divné“ nebo jiné. Odhalili tam potrubí, kabely, elektrické vedení a např. nádrž na vodu postavili na velký sloup před školou – „my jsme brutálně odhalili elektrické vedení, my jsme brutálně ukázali ..to a to a takto mohl vzniknout název brutalismu. Základ brutalismu byl teoreticky ve francii, prakticky v Anglii, kde vznikly první budovy. Poté se tento styl rozšířil do celého světa. Svět ale tento styl vnímal různě. Vnímání tohoto stylu např. v Americe? Tam byl chápán jako rychlé a levné stavení.  (stavby sociálního bydlení na okraji měst. Ale v 70 letech se tyto budovy začaly opět bourat.

Na východě to bylo jinak – Sovětský svaz si tento umělecký styl „přivlastnil“ a prezentoval ho jako: „náš nový umělecký styl“ a začal ho prosazovat v satelitních státech bývalého sovětského svazu – největší a předimenzovaná sídla KSČ, obchodní domy, monstra, která vtrhla do staré městské zástavby, kde se stavěly hotely, kanceláře, co zadával stát. Přiznávají se všechny stavební  prvky.

Hlavní znaky: odbedněný beton, atmofix – samo rezivějící ocel. Není potřeba s ní dále pracovat. Ta budova 30-40 let ta budova nevyžadovala údržbu. Sklo, dřevo, keramika se také používala. Typické byla symetričnost, opakování, geometrie a monumentalita.

V 70 letech v Československu se pomalu vše začalo uvolňovat – nebyli ničím svazování – byla to vlastně zlatá léta z tohoto hlediska. Stavěli se Priori, předimenzovaná sídla KSČ, panelové domy – dáme byt každému. Přijímala se také inspirace z Japonska – Expo v Osace.

Dům zahraničního obchodu v Revoluční ulici – reflexní dvojskla měly zajistit intimitu v kancelářích.

Hotel Termál. Anglické divadlo.